Po vleklém boji

Po vleklém boji probojoval jsem se na svůj starodávný blog. Vzdoroval, někdo mi ho přejmenoval na peslova a stranska. Kdo to jen mohl být? Byl to den plný slunce, když jsem dělal své lásce amoletky s jahodami, malinami a dokonce s ostružinami, řekla mi, že čumím jako vrah a kdybych uměl očima vraždit, tak už by nebyla asi tři minuty mezi živými. Nevím proč říkala právě toto, ale mně to náladu nezkazilo, i když mne vyhnala od televize ve třetí třetině finále mistrovství světa v hokeji. Však příští rok bude nové! Jen kdybych už tu virózu měl pryč a mohl se věnovat svým obvyklým činnostem. Paleček zasněný. Louskat si rýmy (ne rýmu) v běhu. Někdy si připadám docela unavený, zvlášť ve stáří, když se o mne pokouší rýmička. I am survivor, aint it great?
Ale pozor, nikam jsem se neprobojoval, jsem zase na Giora1912.

Eukleidovo okno

Trojúhelník má vždy součet úhlů menší než 180 stupňů. Zbytek je úhlový deficit. Jedním bodem mimo přímku lze vést nekonečné množství rovnoběžek s danou přímkou. Hyperbolický prostor je lívanec s přesně ohraničeným kruhovým okrajem, kterým procházejí přímky v pravém úhlu. Přímka má tvar kružnicového segmentu. Žádné útvary si nejsou podobné. Poučky o posunutí a otáčení neplatí. Obdélník nelze v hyperbolickém prostoru sestavit. Velikost úhlu se rovná úhlu tečen jeho ramen v jeho vrcholu. Rovina má tvar jako zebra záda, chlupy (vlasové folikuly) jsou body a pruhy jsou přímky, které jsou jednosměrné. Toto rozmetání Eukleidovského prostoru je teoretickým předpokladem pro kvantovou teorii a teorii relativity. To jsme se ve škole neučili, i když Gauss a Descartes a Poincaré to objevili už dávno. Ale už se zjišťuje, že to moc neplatí, vlastně, že to vůbec neplatí, protože náš prostor je založen na teorii strun. Descartes vždycky říkal, že jeho fyzika je jen geometrie. Také Nicole Oresme, biskup z Lisieux a William Ockham (Nejlepší řešení je to správné). Dál jsem zatím v četbě Leonarda Mladinowa nedošel. Je to Eukleidovo okno. Odstraňuji si okna ze školy.