Wednesday, January 23, 2008

Prezidentské uvažování.

Bolševíci nasadili nám za kandidáta na prezidenta Švejnara, američana, který právě publikoval knihu plnou bezobsažných urážek Klause. No prosím, na to má jistě právo. Viděl jsem ho jak přiletěl s rodinou na Ruzyň, jeho dcery povědomě pošišlávaly (to mě tjéšý, šé sté čéšý), jeho manželka neumí nic. No to snad ani Masarykova neuměla taky. Četl jsem dnes starší zápis jednoho příbuzného, který říká, když Klaus není nadšený z útoku na Irák: "To není můj prezident". Já ale říkám: "Byl to můj prezident." Přinejmenším to tak cítím, navíc nevidím vůbec nic, v čem by jako prezident chybil. Proč na to teď tak myslím. Jo. Statečná Jiřina Šiklová, chtějíc pomoci Švejnarovi, napsala, že Klaus je zbabělec, že nechce veřejnou diskuzi se Švejnarem. Zbabělec. Večer dávali v televizi film Hitler v barvě. Ukazovali, že 20.4.1945 Josef Goebbels přednesl Hitlerovi poslední oslavný projev a hýřil slovy "nepopsatelně statečný"- to jako Hitler. Po takovém prezidentovi Jiřina Šiklová prahne. Výsledek je pro mne takový: Šiklová je hitlerčík. Dřív už jsem ale věděl, že Klaus byl náš nejlepší prezident co jsme kdy měli. Ze všech. Úplně ze všech. Myslím, že by se ani před nepopsatelně statečném neposral, nepřijal by demisi a dal by Slánskýmu milost. Musím rychle na přednášku. Tak dnes bez pointy.

Sunday, January 20, 2008

Nové objevy

Tak Barbora Hermannová není má prababička. A tak jsem se z toho někdejšího objevu těšil. A z objevu jejího hrobu, který byla takový malý zázrak. Tak koho jsem to vlastně zdravil za těch mrazivých večerů, kdy jsem projížděl vánicí kolem zvichřeného hřbitůvku u Divišova? Komu měly patřit mé myšlenky, které jsem posílal kostem Barbory do hrobu v lesíku na obzoru? Mé myšlenky měly správně patřit Antonii rozené Rožniakové, ta se taky jmenovala Hermannová, ale jak byla, byla-li, příbuzná s Antonií? Byla-li by sestra Aloisie, tak se asi nevdala, protože má toto příjmení na náhrobku. To by ale byla 24 let starší než Aloisie, to je na hranici lidských možností. Byla - li švakrová Antonie, tak byla buď přivdaná a není tedy pokrevně příbuzná. Nebo to byla neprovdaná teta, pak nebyla ale pokrevně příbuzná Antonie. To je ale složité. Koho jsem to tedy zdravil? Cos mi to, Petře, bratranče můj, učinil? Po kom jsi pojmenoval svou prvorozenou dceru Báru?
Tento víkend jsem neměl jenom prohry. Vítězně jsem nalezl v pozůstalosti tety Berty svatební fotografii Pavličky, první to vnučky Aloisie. Tu fotografii s p. Pajerem, tak důsledně ničenou ve všech archivech. Slavná svatba. Konala se v roce 1934 v bytě Pavličky v Jandově ulici č. 8, podle paměti otce ve II. patře. Drůžičkou, a moc krásnou, byla Bedřichova dcera Evička, na svatbě vařila Marie a tam zřejmě její syn Jirka udělal ve svých krásných nových šatech kotrmelec aby rozesmál drůžičku. Zítra po jeho manželce Ireně pošlu obrázek vnukovi Pavličky Jirkovi, kterého jsem po 50 letech našel někde ve Vestci....naposledy jsem ho viděl na křtinách v r. 1959 v Holešovicích. Sedm let před tím, než StB zavraždila jeho mámu.

Sunday, May 13, 2007

Po vleklém boji

Po vleklém boji probojoval jsem se na svůj starodávný blog. Vzdoroval, někdo mi ho přejmenoval na peslova a stranska. Kdo to jen mohl být? Byl to den plný slunce, když jsem dělal své lásce amoletky s jahodami, malinami a dokonce s ostružinami, řekla mi, že čumím jako vrah a kdybych uměl očima vraždit, tak už by nebyla asi tři minuty mezi živými. Nevím proč říkala právě toto, ale mně to náladu nezkazilo, i když mne vyhnala od televize ve třetí třetině finále mistrovství světa v hokeji. Však příští rok bude nové! Jen kdybych už tu virózu měl pryč a mohl se věnovat svým obvyklým činnostem. Paleček zasněný. Louskat si rýmy (ne rýmu) v běhu. Někdy si připadám docela unavený, zvlášť ve stáří, když se o mne pokouší rýmička. I am survivor, aint it great?
Ale pozor, nikam jsem se neprobojoval, jsem zase na Giora1912.

Labels:

Eukleidovo okno

Trojúhelník má vždy součet úhlů menší než 180 stupňů. Zbytek je úhlový deficit. Jedním bodem mimo přímku lze vést nekonečné množství rovnoběžek s danou přímkou. Hyperbolický prostor je lívanec s přesně ohraničeným kruhovým okrajem, kterým procházejí přímky v pravém úhlu. Přímka má tvar kružnicového segmentu. Žádné útvary si nejsou podobné. Poučky o posunutí a otáčení neplatí. Obdélník nelze v hyperbolickém prostoru sestavit. Velikost úhlu se rovná úhlu tečen jeho ramen v jeho vrcholu. Rovina má tvar jako zebra záda, chlupy (vlasové folikuly) jsou body a pruhy jsou přímky, které jsou jednosměrné. Toto rozmetání Eukleidovského prostoru je teoretickým předpokladem pro kvantovou teorii a teorii relativity. To jsme se ve škole neučili, i když Gauss a Descartes a Poincaré to objevili už dávno. Ale už se zjišťuje, že to moc neplatí, vlastně, že to vůbec neplatí, protože náš prostor je založen na teorii strun. Descartes vždycky říkal, že jeho fyzika je jen geometrie. Také Nicole Oresme, biskup z Lisieux a William Ockham (Nejlepší řešení je to správné). Dál jsem zatím v četbě Leonarda Mladinowa nedošel. Je to Eukleidovo okno. Odstraňuji si okna ze školy.

Labels:

Friday, March 24, 2006

IMPORT NEW YORK


Mezi mou hlavou a trupem se odehrává peklo. Takto pregnantně popsal intenzitu bolení v krku Ing. Václav Ryčl, můj oblíbenec, kterého skolil identický virus, který skolil mne. Jednalo se o přímé sourozence, u těch virů. Já jsem ho převzal od Veroniky, Veronika ho převzala od Oliny a Olina ho převzala v New Yorku od neznámého pubescenta, spolužáka naší vnučky na 4. avenue v Brooklynu. Virus předváděl opravdu vymakané triky. Způsobil všem, tedy i Tomášovi, který ho převzal ode mne, ukrutné bolesti v krku, to říkám já, kterému za živa rvali strunou krční mandle ještě za kujebáka primáře Ježka na Fifejdách jednu po druhý a pan krční doktor se při tom opíral obutým chodidlem, tedy podrážkou, o má nevinná branecká prsa. Jak se mezi ty ženské vecpal Václav nevím. Asi se ochomýtl. Inu, globalizaci nezastavíš. Ale co teď. Chystá se vysoce patogenní varianta kmene H5N1 - virus ptačí chřipky, každý den na něj někdo skape, dnes 13 leté děvčátko v Číně, včera tříleté v ....sakra, kde to bylo. Jako by nestačilo, že včera už podruhé vykradli koho co Krákorovy ve Pcherách Humnech u Kladna. Ještě štěstí, že si kdo co Krákorovi tu novou sekačku schovali do sklepa. Osobně bych se nedivil, kdyby je vykrádal starej Dragoun. Za tuhle parcelu taky nezaplatil.

Monday, March 06, 2006

Tak nevím

Kam to přijde...

Tuesday, February 28, 2006

Konecne TITANIC

Na tuto chvili jste dlouho cekali. Tak tedy, proc Giora 1912. V roce 1912 se potopil, jak vime, parnik Titanic. Nejstarsi osobou, ktera utonula pri jeho potopeni byl pasazer, ktery se jmenoval Simon Giora, to take vime jiste. V ten den {kdy mj. skoncila prvni moderni olympiada v Atenach} jsem se narodil, jsem tedy tak trochu pokracovatelem Simona Giory, no ne? Ano, to je jiste.

Jsou ale na svete nejiste veci, zejmena je to tento BLOG. Divam se, ze najednou zmizel krasny zaver clanku o vyprave do New Jersey. Skoda ho. Dej koncil u Mestskeho soudu v Praze, kde zrovna zacalo jednomu soudnimu znalci splouchat na majak. Skoda, preskoda.

Tak pozor, vsechny clanky, ktere pisu konci uzasnou pointou. Pokud pointa chybi, nebo dokonce neni uzasna, je to vinou nedokonaleho programu na publikaci blogu, ktery mam k dispozici.

Tak treba ted, uzasna pointa vysla.

Monday, February 27, 2006

Posli osla do Parize


Na snimku vidite posledni model lehocipedu, pohodlneho bicyklu pro leziciho krestana, vystavovany na Svetove vystave bicyklu v Parizi. Prodejni vystava byla usporadana u prilezitosti podpaleni posledniho francouzskeho automobilu utlacovanou muslimskou minoritou. Vehikl nepotrebuje k pohybu zadne palivo vyrobene z ropy.
Kdyz jsem si dnes cetl reakce volicu na souboj Titanu, tedy ministra spravedlnosti Nemce a jeho namestka JUDr. Jiriho Vyvadila, zaujalo mne nasledujici prirovnani jednoho ctenare: "DEJ SVINI SEDLO A BUDE SI MYSLET, ŽE JE JEZDECKÝ KŮŇ." Nechci se vubec zabyvat tim, je - li toto prirovnani prilehave na situaci, ve ktere bylo pouzito, ani vlastne nevim, na ktereho z nich bylo pasovano. To opravdu nevim. Chci uslovi podrobit rozboru v jinem smyslu. Myslim si totiz, ze v urcitem ohledu se pouzite prirovnani blizi polskemu narodnimu porekadlu: "Vem sedlaka do uradu a vypije atrament". My lingvisti vime, ze atrament je inkoust, byval puvodne dubenkovy s tendenci k vysisovani, vyspelejsi inkoust byl antracenovy; nyni v obdobi gelovych per vseho druhu je to vsechno uz vicemene nostalgicka vzpominka. Obdoba obou porekadel se sama nabizi nikoli proto, ze by nektery z akteru zapasu o lepsi zitrek mel patrit do tymu talentu predsedy vlady, nabizi se s ohledem na svou vnitrni stavbu. Stavba porovnavanych vyroku je evidentne zpusobem filosoficke implikace, ktera sestava z jednoznacne dispozice a kauzalni konsekvence, v jednom pripade se konsekvence pohybuje v urovni spekulativni, v druhem pripade alimentarni. Vime jiz ze skolnich lavic, ze srovnatelnou lapidarni implikaci si mj. prosvojila i velka ceska literatura, a to s takovou vehemenci, ze je mnohdy citovana primo k didaktickym ucelum {priklad: "Zabili jste nam strejcka, tady mate pres drzku."}. Nevim, jesli Celakovsky uvadi prislovi ve sve sbirce, ale mohl by, protoze stara polska prislovi musi byt i ceska prislovi. Jeste v kvetnu 1278, kdy Premysl Otakar II psal polskemu krali dopis se zadosti o pomoc proti tem klukum Habsburskejm, jsme mluvili stejnou reci. Miroslav Macek nedavno, buhvi kde, jak on to umi, vystoural krasne porekadlo, ktere zapada do tohoto srovnavani. Jim jsem zacal, a take odtud z Parize, skoncim tuto malou uvahu o filosofickych implikacich.
"Posli osla do Parize, komon z neho nebude!"

NORTH EUROPEAN OIL ROYALTY TRUST


NORTH EUROPEAN OIL ROYALTY TRUST je společnost, jejíž akcie drzela nase klientka nyni jiz neboha pani S.. V roce 1998 měla spolecnost sídlo v New Jersey. V cele spolecnosti stoji dnes John R. Van Kirk, Managing Director, PO BOX 45643 WEST FRONT STREET SUITE 19-A, RED BANK, NJ, 07701(732)741-4008, FAX: (732) 741-3140.
Zavolam tam, zjistil jsem si jiz i vlaky, ktere tam jedou z Penn station, New York. Cesta vlakem do Red Bank trva cca hodinu a 19 minut, listek stoji jedna cesta USD 10.75, ale kdyz si nekoupim listek v pokladne nebo u automatu, dostanu surcharge USD 5. To je dost, ne? To by klient asi neunesl, protoze tantiemy na jeho akciich jsou docela male. Pojedu tam, myslim, zitra a pohlednu, v zastoupeni klienta, do tvare Johna R. Van Kirka, jeji rysy budou pevne rezane, jak se slusi na tvrdeho bussinesmana, kdyz zjisti, ze dilem me uctyhodne pile prijde jeho nadnarodni spolecnost mesicne o USD 3 {ktere ji vlastne ani nepatri} , nehne ani brvou, jeho vyraz bude prikladem, jak ma vypadat poker face po nejtezsich ztratach. Pritom bude z toho vynervovany, nejradeji by mne primo zastrelil, ale nemuze to udelat, protoze se to tady nesmi a o mne vi cela nase kancelar, za jakym ucelem tam jedu a pozorne to sleduje; a bylo by to vubec trapny cely, kdyby strilel. Byly by toho plne noviny a mel by ostudu az do konce tydne {pojedu tam v utery, no, nechtel bych byt v jeho kuzi}. Mel jsem zrcatko, ale rozbil jsem ho na mensi kusy, abych mel co rozdavat domorodcum, az pudu z nadrazi. Vezmu si take nekolik igelitovych pytliku, pry domorodci jsou prekvapeni, kdyz vidi ohebne sklo! Domorode divky z New Jersey v provazkovych suknich nahore bez mne vubec nebudou zajimat, protoze jedu do Red bank splnit dulezity ukol a nemuzu se rozptylovat blbostema. Asi mne budou obtezovat zebrajici deti a potulni mnichove, ba poustevnici, i divoka zver {povida se, ze v New Jersey byl nedavno spatre