Vitezstvi cloveka nad dirou

Prave jsem svedl hodinovou bitvu se supportem {hot line} internetoveho providera Time Warner Company v New York City, nesel internet, rozpojil se a zdrahal se spojit.
Po vytoceni se davaji hlasove povely, yes nebo espanol, tak jsem to jel asi 3x, po techto prekazkach nejdrive automat hlasi, ze kazdy pracovnik spolecnosti je stastny, kdyz muze pomoci takovemu nedotcenemu cloveku jako jsem ja a proto je hovor monitorovan. Tak jsem se uz predem tesil na toho nestastneho zamestnance, ktereho dnes vecer ucinim stastnym.
Byla to divka jmenem Trash, ktera mela prekotne mysleni a neumela mluvit pomalu, a po telefonu se chaoticky snazila nase spojeni ucinit dokonalym. Muj nedostatek chytit mluvenou americkou rec byl jeste umocnen zbesilosti Trash, nakonec jsme resetovali oba modemy a spojeni naskocilo. Bylo to velke vitezstvi cloveka nad dirou. Nasel jsem dokonce pod jejim vedenim nasi IP adresu a byl jsm pripraven rici i tajne heslo naseho pripojeni, tedy prijmeni matky meho zete za svobodna, to je Barambani {nebo tak nejak}. Nakonec na tajnosti nedoslo, takze je vyzvonuji az tobe, muj drahy ctenari.